Po-Pá 9:00-18:00
So, Ne - ZAVŘENO
+420 735 758 837
ordinace@pscpraha.cz
Na Hutmance 441/16
158 00 Praha 5 - Jinonice

Pár pozitivních slov


Váźené příznivkyně a příznivci Psychosomatického centra Praha,

Rozhodla jsem se napsat pár vět o době a okolnostech, v kterých se všichni nacházíme.

Nechci zlehčovat trápení a obtíže těch, kteří zrovna bojují s koronavirovou nákazou, kteří se bojí o život svůj nebo svých blízkých nebo mají strach o svoji finanční existenci.

Chci jen nabídnout také pozitivní pohled na věci, které se nám dějí, na okolnosti, které jsme si vytvořili, ať už si to uvědomujeme nebo ne.

Takže, dá se říci, že nám pandemie přinesla i něco dobrého? Věřím, že řadu z Vás ledacos napadá. Možná se mnou budete souhlasit, že naše doba je (byla) evidentně vychýlená z rovnováhy. Byli jsme příliš dlouhou dobu přetíženi nároky pracovního nebo společenského života, nároky obstát na sociálních sítích,  být perfektním rodičem, dítětem, pracovníkem, zaměstnavatelem atd., doplňte si, co se Vás týká. Platili jsme za to často pocitem trvalého nedostatku času a osobního prostoru nebo dokonce  svým duševním  i tělesným zdravím. Mnohým z nás proběhla občas hlavou otázka: „Jak dlouho to takhle můžeme vydržet, jak to zastavit, jak to změnit?“ A najednou se to všechno děje..

Hrozba nákazy a opatření z nich vyplývající nás zastavila - vrací nás k nám samotným, k naší podstatě. Aktivovala naše základní strachy  a obavy, odkryla vztahové vzorce, ale dává nám také nečekanou možnost zažít naší sílu a objevit skryté kvality, které  dosud zůstávaly skryty. Vracíme se tedy k tomu, co už jsme dávno z nedostatku času a přemíry podnětů zanedbávali – přemýšlíme o sobě a možná i po prvním šoku třídíme, co je důležité a co ne. (Stejně jako se pouštíme do třídění a čištění našich domovů, zahrádek nebo pracovišť).

Podobné procesy se chtě nechtě rozeběhly také v našich nejbližších vztazích. Vážně se ukazuje, kdo k sobě patří, kdo o koho stojí a pečuje, na čem nám nejvíc záleží. Rodiče se znovu potkávají se svými dětmi, s těmi školními hodně intenzivně - je na to čas a máme omezený prostor, kam utíkat, kde se schovat. Vyvstává potřeba základního řádu, respektu k rodinné hierarchii, k potřebám druhých.

Aktuální se stává také otázka našeho vztahu ke společnosti. Vedle odmítavých nebo hrubých reakcí lidí, které ovládá strach (i to se dá pochopit), zároveň překvapeně zažíváme solidaritu od blízkých či vzdálených spoluobčanů, v médiích jsme svědky obětavých počinů a nabídky podpory od těch, kteří mohou a rozhodli se pomáhat. V zájmu společnosti probíhá také zásadní omezení našich svobod. Paradoxně čím odpovědněji se s nimi smíříme, tím dříve budeme zase svobodní a vrátíme se k našim původním „svobodným“ životům.

Doufejme, že budeme schopni a ochotni obohatit svůj nový život o témata, která jsme v nucené karanténě zažili, nově objevili nebo která nám  dali dávno ztracený smysl. Kéž by jich bylo co nejvíce a kéž by náš život „po“, který jistě přijde, už nikdy neztratil rozměr odpovědnosti k životu našemu i druhých, případně k Zemi, která nás všechny živí. 

Přeji pevné zdraví a dobrou mysl

MUDr. Daniela Šroubková